Vážený pane profesore Hanuši,
během února jsem na vaší klinice strávil pár dní, a to z důvodu menšího operačního zákroku.
Operoval mě pan docent Kočvara a hospitalizován jsem byl krátce na oddělení B.
Panu docentovi jsem již poděkoval, jako i sestřičkám na oddělení při odchodu.
Nicméně chci poděkovat ještě jednou, a to formou tohoto dopisu, protože díků za lékařskou péči není nikdy dost.
Měl jsem z této operace a pobytu v nemocnici opravdu velký strach, ale velmi empatický a lidský přístup všech lékařů, sestřiček (i v mužském rodu) a dalšího personálu mi od prvního počátku pomohl strach překonat a díky nim byla hospitalizace vlastně i příjemná.
Operační zákrok pana docenta Kočvary byl perfektní, bezbolestný, jako i výkon paní anestezioložky při aplikaci spinální anestézie.
Všude klidný, milý a neagresivní přístup k pacientovi, nevyjímaje ani jednoho zaměstnance kliniky, kterého jsem během přípravy, operace a hospitalizace potkal.
Děkuji tím ještě jednou všem, i vám pane profesore a v případě, byť to není mé zbožné přání mít nějaký zdravotní problém, budu velmi rád, když mi opět pomůžete.
K tomu jen dodám, že jsem asi vaší klinice souzen, protože před 40 lety mi byla u vás operována vrozená vada močových cest. To mi ovšem bylo pět let.
Operace mi tehdy zachránila ledvinu. Za to také se zpožděním posílám velké díky.
S přátelským pozdravem
Martin M.